Mezinárodní výstava

Mladá Boleslav 8. září 2002

Letošní mezinárodní výstava v Mladé Boleslavi nepropršela jako jindy. Naopak, vyznačovala se teplým slunečným počasím. Co může udělat radost organizátorům, nemusí někdy tak docela potěšit vystavovatele. Protože jsem oba dny pracovala jako vedoucí kruhu nebo zapisovatelka, viděla jsem výstavu i "zevnitř". A nutno říci, že vnitřní organizaci se nedalo z mého pohledu nic vytknout. V sobotu ráno jsme s kruhem belgických ovčáků sídlili venku na ploše. Ranní rosa nám pořádně zmáčela nohy a psům tlapky. V neděli měli peruánští naháči trávu ve venkovním kruhu o něco sušší, díky předchozímu teplému počasí. Číňánci byli jako vždy v hale a dlužno dodat, že jsme se pěkně ohřáli. Kovová hala se slunečními paprsky rozhicovala a ani řvoucí klimatizace situaci moc nevylepšila. Dokud byly puštěné jen větráky nad oběma vchody, šlo jejich vrčení vcelku vydržet. Jenomže ve chvíli, kdy soutěžili hairless psi ve třídě otevřené, zapnuli pořadatelé ještě obrovské větráky na bocích haly a způsobili šok téměř všem - lidem i psům. Z kovových skříní se vyvalil prach, doprovázený takovým hlukem, že jsem při zapisování jen tak tak rozuměla paní rozhodčí, která stála těsně vedle mě. Psům ten randál samozřejmě na nadšení také nepřidal a tak byly fukary zanedlouho zase vypnuty. Upřímně řečeno, jeden nevěděl, jestli je lepší snést hromový rachot nebo dusno a vedro bez větrání. Smekám před všemi rozhodčími, kteří ten den v hale posuzovali. Museli vydržet nejen horko a těžký vzduch, ale v tomto prostředí museli ještě myslet, posuzovat psy a neudělat moc chyb. I mě z vedra padaly prsty mezi klávesy psacího stroje víc než obvykle a abych slyšela, co paní rozhodčí diktuje, musela jsem napínat sluch a chvílemi i odezírat ze rtů. Jestli máte v posudku nějaký ten překlep, tak mi ho pro tentokrát prosím odpusťte. Majitelé se psy se většinou osvěžili venku a do kruhu vešli v docela přijatelné kondici.

Oproti propozicemi avizované RNDr. Jaroslavě Ovesné čekala na čínské naháče jiná paní doktorka přírodních věd a sice RNDr. Zuzana Brotánková, která bude posuzovat čínské chocholaté psy bez srsti a peruánské naháče i 14.9. na Speciální výstavě naháčů v Telnici (labutěnky má posuzovat pan Nigl z Rakouska). Celkem 28 číňánků (16 HA, 12 PP) není počet nic moc a upřímně řečeno, tak slabou účast plemeno už dlouho nezaznamenalo. Zcela neobsazeny zůstaly třídy šampionů a barvy dorostenců hájila jediná osrstěná fenka. Zazářil letošní vice světový vítěz mladých z Amsterdamu Sasquehanna Gondolier, který přes léto zesílil a pěkně vyspěl. BOB mu opravdu slušel. O držitelce CACIBa fen nemohlo být sporu a Heppy Modrý květ potvrdila své kvality. Mě osobně zaujala více Fler Modrý květ, než držitelka res. CACIBa u fen, neboť se předvedla ve vynikající kondici a v současné formě je špičkovou představitelkou současného typu po všech stránkách. U psů soupeřili jen Briton s Gremim, u labutěnek nebyl CAC zadán, a první jmenovaný byl tentokrát úspěšnější. Odchylkou od mých představ bylo zadání VD fence Cassy Pupo-Haichi. Domnívám se, že jde o fenu, která má na výbornou, což již vícekrát potvrdila ziskem titulů od různých rozhodčích.

K mým osobním radostným momentům patřila účast majitelů se štěňátky z mé stanice z Haliparku. Z vrhu "B" přijel Briliant a Bravery, z vrhu "C" Cibetka, Casey i Cody a jako třešnička na dortíku působila Arnoldova dcerka Alett Čertova stěna. Všichni bez rozdílu mě moc potěšili jednak tím, že se na výstavu přijeli "jen tak" podívat a pak také tím, jak neohroženě se psíci na výstavě chovali. Mít takové majitele ve "své" psí rodině je vážně báječné. Také vám takové přeji. Nastupující generace výstavních číňánků bude určitě stát za to! Tak se přijďte podívat i vy.

Posuzovala: RNDr. Zuzana Brotánková (ČR)

Čínský chocholatý pes bez srsti

Čínský chocholatý pes osrstěný

Podmínky českého junioršampiona splnili Sasquehanna Gondolier a Besamella Avokaduh.

Posuzoval: MVDr. Daniel Stanko (ČR)

Peruánský naháč malý

Peruánský naháč střední

Peruánský naháč velký

10.09.2002 - L. Brychtová