Mezinárodní výstava (2x CACIB)

Szilvásvárad - Maďarsko - 19. a 20. dubna 2003

Úvod (Home) Výstavy (Shows)  Chov číňani (CCD) Z médií (Press) Inzerce (Puppies)
Standardy Ke čtení Chov peruáni (Peruvians) Foto (Photo)  z Haliparku
 

* Jana pro vás napsala článek o juniorhandligu!

* Výsledky jsou na samostatné stránce / Dog show results - Szilvásvárad

Kůň na výstavě? Ale jistě, je to cena pro absolutního vítěze výstavy.  Hřebeček - Lipicán - z elitního chovu.I naše vlajka zavlála v Maďarsku, a to díky účasti paní Ubrové ve sboru rozhodčích.Maďarské městečko Szilvásvárad jsem vám představila už ve své reportáži z roku 2001, kdy jsme tu byli poprvé. I s rizikem dubnové výstavy na nekrytém jezdeckém stadionu jsem se nechala nalákat dvěma samostatnými výstavami se zadáváním CACIB za jeden víkend a hrdě přihlásila kromě Akima a Gesky i naše "robátka" Brilečka s Beliskou. Tiše jsem doufala, že by tu nemusela být moc velká konkurence. Jak vidno, člověk je nepoučitelný. Měla jsem si nejdřív pozorně nastudovat své poznámky z roku 2001! Bylo by mi jasné, že procházka růžovou zahradou vypadá poněkud jinak. Také balení mi pro tentokrát dalo zabrat, neboť bylo třeba počítat s možnými variantami naprosto nevyzpytatelného počasí, tedy s ledovou, mokrou a středně teplou. I psíkům jsem nabalila svetříky a teplé kombinézy s fleesem od paní Novákové, které jim už mnohokrát skvěle posloužily. Stěhování hromad nezbytných věcí do auta silně připomínalo manévry vědecké výpravy, chystající se k půlročnímu pobytu na Sibiři.

Vítejte v Szilvásváradu. Zdejší rozhledna viděla na výstaviště nejlépe!Na tabulce je nápis: Zákaz koupání se psem!Páteční předvelikonoční odjezd se nám v průběhu dne neplánovaně zdržel a ani fronty na dálnici nijak nevylepšily náš cestovní průměr. Ještě že jsem většinou našla vhodné objížďky. V Brně se k nám ve svém autě připojil pan Kvíčala s dcerou Janou a s naháčkem Casanovou Pupo-Haichi, kteří jeli soutěžit nejen na výstavu, ale Jana především v junior handlingu. Do Miskolce, kde jsme byli ubytováni, jsme dorazili až po 23. hodině. Hotel Pannonia nám nabídl příjemné prostředí, luxusní koupelnu s vanou! a pohodlné postele. S manželem jsme sice do dvou hodin koupali náš kolektiv, ale do rána jsme se vyspali dostatečně. Snídaně v podobě žluťoučkých vaječných omelet (tu s žampiony, tu se slaninou či šunkou) nás naladila na první soutěžní den. Pravda, počasí neoplývalo bůhvíjakou teplotou, ale především nepršelo! Navlékla jsem naší nahatou pětici (Arníček byl samozřejmě s námi, aby dohlédl na vše podstatné) do kombinéz a sebe do výstavního, přes kterýžto oděv jsem natáhla šusťáky. Dobře jsem si pamatovala, že záchodky a možnost převleku byla slabým článkem jinak pěkné předloňské akce. Po půlhodince jízdy jsme na kopci spatřili zdejší dominantu, rozhlednu, která se tyčí přímo nad městečkem i výstavištěm.

Sasquehanna Wertere.(Gingery´s Blackberry Dinomite x Czarnuska Sasquehanna).Krásný Sasquehanna Wertere.Průchod naší delegace přejímkou vzbudil u místního veterináře živý zájem o naháček, takže nabízenou hromadu očkovacích průkazů ani nechtěl vidět. Vzápětí už na nás mávala paní Bregenzer a ukazovala nám směr, kde máme kruh. Místo pod ohromným stanem nám držel Robert Blümel, který přijel se Zarou, Jasonem, Honeycroftem a především s naším Dioskem, na kterého sem se moc těšila. Pohledem do katalogu se ukázalo, že náš včasný příjezd byl více než vhodný. Stejně jako před dvěma lety jsme šli na řadu první. 22 číňánků a hutná konkurence ve třídách byla asi překvapením pro všechny zúčastněné. Seznámila jsem pejsky s kruhem (jejich kombinézky budily nadšení u diváků) a hned je začala chystat. Pětiměsíční Diosek se ve výstavním kruhu pohybuje jako doma, neboť již několikrát vyhrál třídu štěňátek na mezinárodní výstavě. Obstaral tedy i ranní premiéru u pana Urosevice, který nám byl přidělen pro posuzování. Vzápětí už nastupoval Brileček do konkurence s Lovely Boyem, Falcem Pupo-Haichi a naháčkem Sasquehanna Wertere. Falco Pupo-Haichi (Cenn Modrý květ x Oriental Jokes Aphrodite)Původem "česká" trojice stála proti jedinému zástupci z Polska. Právě posledně jmenovaného jsem si všimla okamžitě, když se objevil u kruhu. Luxusní pevný psík, s vynikající pohybovou mechanikou, krásnou hlavou, s dokonalým osrstěním a perfektním předvedením, musel zaujmout každého. Potomek po Gingery´s Blackberry Dynomite (s tímhle pejskem právě očekává štěňátka Ich. Evita Modrý květ pana Pospíšila) a Czarnusce Sasquehanna (maminka např. světového vítěze Sampan Basta) vyniká vysokou elegancí a plemeni dělá skvělou reklamu v líbivosti. Jediným tématem k polemice je otázka, kam až sahá únosnost mezitypů. Předpokládám, že kdyby se tenhle psík na výstavu neupravil, bude z něj téměř regulérní labutěnka. Ovšem nádhera to bezesporu je a psíkovi předpovídám velkou budoucnost. Moje přesvědčení se ukázalo jako pravdivé hned v neděli, kdy psík obsadil 3. místo v junior BIG rozhodnutím Márczé Jánose, o němž se všeobecně ví, že naháče až tak moc nemusí.

Dr. Milivoje Urosevic - v zamyšlení před udělením CACIBa u psů.Family Songs Hopkirk Lachesis (vzadu) a Lovely Boy od Chlpíků (vpředu) - psi v mezitřídě.V mezitřídě a třídě otevřené se psi v obou dnech porůznu takticky promíchali a tak jedinou jistotou zůstal Casanova Pupo-Haichi se ziskem obou CACů ve třídě otevřené a třída šampionů, v níž Akim očekával Sampane Bastu. Jak se ukázalo později, ten se doma věnoval jiným radovánkám (štěňátka by měla očekávat paní Postlová s fenkou Kadaqui Kasukó od Zlaté Samanty v ch.s. Čertova stěna) a Akimek, ač držitel všech existujících maďarských šampionátů, si tedy relativně snadno přičetl dva CACe k dobru. O psí CACIB chodila pokaždé velmi pěkná konkurence (Lovely Boy, Hopkirk, Honeycroft, Casanova a Akim). Však si pan rozhodčí Urosevic v sobotu dlouho zamyšleně mnul bradu a nechal nás pěkně proběhnout, než rozhodl o zadání titulů. Oba držitele res. CACIBa může těšit fakt, že vlastně získali CACIB, neb je Akimek již uznaným interšampionem.

Ich. Akim Hvězda z Podmok (vpředu, CACIB) a You´re My man of Honeycroft (vzadu, res. CACIB) Do třídy štěňat nastoupila v neděli drobounká Devils of York Xisi, podle mě převážně podobná mamince Famosa Van E Jo Van (z tatínka Quantara Whisper at Bonita jsem toho na ní moc nenašla). Ve srovnání s téměř stejně starým Dioskem působila fenka jako roztomilý skříteček. Meduza Alexa LachesisAni třída mladých fen, v níž chyběla jen Bella Luna, neměla snadné složení a obě vítězství Belissky jsou pro mě vskutku příjemným výsledkem. I ve třídách dospělých fen, vyjma šampionek, vypukly přesouvací manévry, jejichž konečnou podobu najdete ve výsledcích. Ačkoli jsem byla téměř přesvědčená, že Gessi by neměla mít ve třídě konkurenci, opak byl pravdou a o dva CACe, které potřebovala ke splnění podmínek Show šampiona maďarska, vypukla lítá bitva. Dvě Krimsonovy dcery byly pro oba pány rozhodčí jistě zajímavou perličkou. Psi po zadání CACIB - vzadu Akim, vpředu Honeycroft.V sobotu paní Supronowicz posuzování téměř nestihla, neboť měla formální problémy s potvrzením placení ve výstavní kanceláři, ale nakonec vše dobře dopadlo. Fenečky chodily dost podobně a podle videozáznamu rozhodlo až závěrečné posouzení v pohybu tam a zpět. V neděli bylo v téhle třídě ještě veseleji. Geska usoudila, že jí pro úvodní kolečka v pohybu stačí "běžné" předvedení a nesla ocásek "jen" lehce nad úrovní hřbetu. Její soupeřka však pelášila naplno a rozdíl byl jasně patrný. Když Dr. Schill posoudil obě fenky na stole, automaticky jsem vyrazila s Gessi, kterou jsem mezitím vyhecovala k aktivitě, po kruhu. Jenomže ouha. Dr. Roberto SchillRozhodčí nás zastavil, zavolal si nás k sobě a v následujících chvílích nám velmi vlídně vysvětlil svůj příští záměr. "Obě fenky jsou kvalitní a krásné. Tak jak jste je zatím předvedly, se mi v pohybu více líbí tahle (a ukázal na Sabellinu) a ve statice tahle (ukázal na Gessi). Rozhodne tedy váš závěrečný pohyb po kruhu. Přeji si, abyste fenky předvedly co nejlépe a současně co neklidněji, bez zbytečného stresu pro ně i pro vás." Neptejte se mě, co jsem v tu chvíli prožívala. Muka pekelná jsou proti tomu čajový dýchánek. Geska potřebuje být v pohybu a rozveselená, aby se stejným elánem udělala to, co chtěl pan rozhodčí. Proslov Dr. Schilla: "Rozhodne závěrečný pohyb v kruhu." Sabellina vpředu, Gessi naslouchá vzadu.Při jeho proslovu vedle mě stála na lehce napatém vodítku, nejprve Dr. Schilla poslouchala a pak před sebou začala znuděně odíbávat travičku. Málem mě trefil šlak. Když však pan rozhodčí gestem ukázal "A teď velký kruh!", zvedla hlavičku, jakoby se chtěla ujistit, že to ten strejda myslí vážně. Nadechla jsem se a pamětliva své chyby z Paříže, jsem Gesku jen tak lehce povzbudivě pohladila po krčku. Paní Supronowicz mi mezitím málem vběhla na záda, jak už chtěla vyrazit. Přitáhla jsem Gessince vodítko lehce pod krk a vyrazily jsme. Jak vypadá malý zázrak, vím přesně od téhle chvíle. Geska poslušně zvedla hlavu, vztyčila ocásek do ideální výšky a vystartovala s elánem steeplového koně na Velké pardubické. Předpokládám, že se věhlasná polská chovatelka za mnou nestačila ani leknout. V tu chvíli jsem věděla, že to Geska dokázala a rozhodčí nám skutečně podal ruku po oběhnutí necelého kruhu. Vysoká aktivita Gesce vydržela až do soutěže o BOB, kde porazila nejen Hopkirka, ale i krásného polského psíka (a samozřejmě Akima, abych nezapomněla). Až za chvíli po téhle soutěži se mi regulérně rozklepala kolena z absolvovaného napětí. Po dlouhé době jsme si zasoutěžili, jak se říká, na ostří nože, a skvěle si tak zatrénovali před světovou výstavou. Perličkou už je jen to, že Gessinčino katalogové číslo končilo v sobotu číslem 33 a ona ten den získala svůj 33 titul BOB. Asi nám to bylo souzeno.

Brileček při prohlídce zubů. Pan rozhodčí byl spokojen, psíček mírně řečeno nenadšen.Ku cti obou pánů rozhodčích nutno říci, že byli korektní a také velmi shovívaví zejména k mladým pejskům. Ani Belisska ani Brileček zatím nejsou žádnými výstavními přeborníky a na stole jim zatím chybí jistota a větší sebedůvěra. Také majitelům mladých psů Dr. Schill vysvětlil, že si přeje, aby kvůli nejistotě některých z jejich psů měli při pohybu v kruhu dostatečné rozestupy a navzájem si pejsky nerušili. Klobouk dolů! Z hlediska těch nejmladších byla maďarská výstava opravdovou zkouškou ohněm. Rozhodcovská kombinace dvou statných, vousatých, tmavě oblečených a slunečně obrýlených mužů s posuzováním tváří v tvář na stole, je snad to nejtěžší, co může štěně zpočátku potkat. Ale díky trpělivosti a pochopení obou posuzovatelů prohlídku zvládli všichni!

Krása koně se snoubila s krásou předváděných prvků.Ukázky voltižního sportu.Odpolední finálové soutěže zahajoval slavností program předvedením voltižního ježdění, jak jinak, než s krásným lipickým hřebcem. Stranou nezůstala ani maďarská plemena psů, jejichž přehlídka byla nezbytnou součástí odpoledne. Povídání o junior handlingu najdete v samostatném článku, protože o tyhle zážitky nesmíte přijít! Ohromný ohlas mělo Best in Show štěňátek ve věku od 3 do 6 měsíců věku. Malé kuličky se kutálely po trávě, některá mrňata už statečně capkala na vodítku a ti větší, jako například Diosek, odvedly regulérní výstavní výkon. Tu a tam se našel psík, který prostě stávkoval a nešel. Ale i ten si vysloužil povzbuzení a potlesk diváků.

Zlomek cen pro vítěze. Mezi nimi i obraz koně, kokardy ve vitrínách a další zajímavosti.Briliant a Belissa z Haliparku - v páru jim to pěkně šlape! Při každodenní účasti více jak 2100 psů byly závěrečné soutěže silně obsazené. Párů bylo v katalogu sice "jen" 19, ale dohlašování na místě je v Maďarsku běžným zvykem, takže jsem nakonec konkurenci nestihla ani počítat. S vědomím, do čeho jdeme, jsem ještě u klece vyprávěla Brilečkovi s Belisskou, že se jdeme jen tak proběhnout a že mají být naprosto v pohodě, protože vůbec o nic nejde. Při pohledu do přípravného kruhu, plného velkých plemen, jsem svá mrňata uklidila do rožku, aby mi je někdo náhodou nezašlápl. Tam jsme setrvali do doby, než přišel pan rozhodčí, aby si soutěžící předem prohlédl. Postavila jsem psíky na zem a urovnala je. Oba jen tiše kouleli očky a mezi tolika obry ani nedutali. K místu nástupu jsem je raději donesla. Jakmile jsem je však pustila na zem, zkrátila vodítka a vydala se s nimi po trávě přes velikou plochu, klusali se zjevnou radostí a sklidili příjemný potlesk diváků. Náš výběr do asi sedmičlenného užšího výběru jsem považovala za vrcholný úspěch. Čekalo nás individuální posouzení v postoji i v pohybu. Pan rozhodčí Dr. Bojan Matakovic byl příjemný a usměvavý a Brileček s Belisskou vyrazili po ploše ve stejné náladě. Ani jsem netušila, jak pěkně srovnají krok a dokonale stejně zvednou ocásky, za což je publikum opět odměnilo potleskem a já doma posmrkávala dojetím u videa. Vyšlapali si první místo a manžel i Jana Kvíčalová si ze mě celý zbytek dne dobírali, kdy se půjdu zase "jen tak" projít do kruhu.

Ch. Be-Be Brillantovaja Businka, maj. Simkina Illana a Monika Halmi. Dvojnásobný vítěz BIG z tohoto víkendu!Mezi finalisty ve skupině FCI se objevila i Mirka Suchá s velkým kníračem pepř a sůl Pyoche v. Winriks Hof.V sobotním finále IX. skupiny FCI dospělých se Geska nijak neumístila, ale pan rozhodčí byl ochoten jí v přípravném kruhu sáhnout na čenich, co jsem považovala za vrchol jeho vstřícnosti vůči našemu plemeni. Do neděle se mu možná to rozleželo a mezi mladé psy vybral na 3. místo polského psíka Sasquehanna Wentere. V nedělním finále, jež posuzoval Dr. Schill, se Geska předvedla opravdu v kondici a skončila třetí za naší stálou soupeřkou Illanou Simkinou z Ruska s malým čerbým pudlem a za paní Supronovicz s mopsem. Do naší sbírky tak ke kokardám a deštníku přibyly dvě lahve maďarského vína a pytel krmení. České vystavovatele bylo ve finále hodně vidět. Však byla také česká ekipa s čítající 58 vystavovatelů s 84 psy třetí nejpočetnější na celé výstavě! Skupinu vyhrál jezevčík pí Prokůpkové Dingo z Debry, viděli jsme pana Vlka s vendeénským basetem Cerikem Fanfan, IX. skupinu mladých vyhrála pí Paroubková s černou toy pudličkou First Lady Bohemia Timoty a jistě i někdo další, koho jsem nestihla postřehnout. Mezi rozhodčími jsme měli tentokrát zastoupení v osobě paní Libuše Ubrové, která měla příležitost posuzovat jeden den BIS juniorů a druhý BIS štěňátek. Právě jejím rozhodnutím získal první místo Lovely Boy od Chlpíků v BIS juniorů.

Bude pointr jezdit na oslu? Kamarádili spolu vydatně.Vítězové výstavy při fotografování.Za druhé místo získal majitel pointra živého osla!Elitní hřebec plemene Lipicán, soutěžilo o něj 10 psů (BIS baby, dorostu, mladých, BIS ze skupin FCI  a veteránů z obou dnů).Ani s ohledem na postupující čas jsme nespěchali a vychutnali si  závěrečné finále o tradiční cenu zdejší výstavy až do konce. Vítězové Best in show z obou dnů v kategorii štěně, dorost, mladý, skupina FCI a veterán (tedy 10 vůbec nejlepších psů) se utkalo o mladého lipického hřebečka z elitního chovu, jehož hodnota není nijak malá. Nejšťastnějším se stal majitel afgánského chrta, jehož chovatelem je Vlastislav Vojtek ze Slovenska. Srdečně blahopřejeme. Druhé místo obsadil pointer soutěžící v kategorii mladých a pořadatelé mu připravili cenu útěchy - místo koně získal k ohromnému pobavení veškerého publika živého oslíka!

Dvoudenní výstava byla za námi. V neděli jsme si na sluníčku ohřáli ze soboty prokřehlé kosti a spálili si obličeje a ruce. Domů jsme odvezli spoustu umístění, vítězství a cen a především pak skutečnost, že čínští naháči se ani na tak velké výstavě rozhodně neztratili. Ba co víc, stáli na stupních vítězů častěji, než většina jiných věhlasných a velerozšířených plemen. Přejme si, aby se jim podobně úspěšně dařilo 17. a 18. května v Budapešti.

21. 04. 2003 - text L. Brychtová, foto H. Brychta